Mexický národní strom

Národním stromem Mexika je tisovec Montezumův nebo také Montezumův cypřiš. Od pradávna se využíval k léčebným účelům, ale i jako symbol moci.

Tento mohutný stálezelený jehličnan, pocházející z rodu tisovec, dorůstá do výšky až 40 m a jeho kmen dosahuje běžně průměru 1-3 m. Výjimečně však i mnohem víc – jako třeba staletý strom v El Tule. Jehlice cypřiše dorůstají délky 1-2 cm, stejně jako vejčité šišky. Jde o zejména pobřežní strom, který roste podél vyvýšených říčních břehů, lze ho však také najít v okolí pramenů a močálů  v nadmořských výškách 300-2 500 metrů. Je značně tolerantní vůči suchu, velmi rychle roste a dává přednost místům, kde je celoročně deštivé podnebí nebo alespoň značné letní srážky.

‍

Tisovce v Mexiku a jejich využití

‍

Tisovce, které rostou v mexické vysočině (1 600-2 300 m n. m), dosahují v porovnání s ostatními tisovci úctyhodné mohutnosti.

Od roku 1910 byly vyhlášeny národním stromem Mexika. Běžně na ně narazíte v parcích a v zahradách. Mexičané dřevo tisovce využívají na výrobu trámů, pro stavbu domů a pro výrobu nábytku. Jak tomu bylo v historii?

‍

Posvátný strom jako symbol moci a zdraví

‍

Původní obyvatelé Mexika považovali tisovec za posvátný a v jejich životech hrál důležitou roli. Objevuje se ostatně i v zapotéckých mýtech o stvoření světa. Slunečník z listů tisovce Montenzumova představoval u Aztéků symbolicky vládcovu moc. Podle legendy právě pod tisovcem v roce 1520 u Popotly plakal Hernán Cortés po útěku španělských conquistadorů z Tenochtitlánu během bitvy nazvané La Noche Triste (Žalostná noc).

Aztékové v tisovci mimo jiné spatřovali léčebné účinky. Pomocí jeho pryskyřice léčili dnu, různé vředy, kožní onemocnění, zranění a bolesti zubů. Odvar z kůry sloužil jako prostředek ke zvýšení vylučování moči a jako prostředek vyvolávající nebo upravující menstruaci. Mast ze dřeva tisovce se používala k léčbě zánětu průdušek. Listy pomáhaly snižovat svědění.

‍

Zajímavosti o prastarém Tulském stromě

‍

Dříve se kolem Tulského stromu, jehož kmen je zřejmě nejširší na světě, vznášela otázka, zda nevznikl srůstem více stromů. Detailní rozbor DNA však odhalil, že 14,05 m široké „tělo“ skutečně patří jediné rostlině, která vyrašila ze země přibližně před 1 400 lety. Uvedená šířka je přitom bohužel zřejmě konečná. Úctyhodný strom totiž pomalu zabíjí nedostatek vody a vysoce znečistěný vzduch v okolí.